Místa

Art Box przy Rondzie Daszyńskiego

Dnešním příspěvkem bych chtěla popsat uměleckou aktivitu, která se ve druhé polovině srpna konala ve výstavním/uměleckém místě Art Box, jež se nachází kousek od mé práce.

Možná si někteří pozorní čtenáři pamatují, že jsem se o tomto prostoru již zmiňovala, když jsem popisovala svou cestu do práce. Jedná se o prosklený objekt ve tvaru kvádru se čtvercovou podstavou, který si s největší pravděpodobností mohou pronajmout přímo různí umělci a nějak s ním pracovat.

Je zajímavé sledovat, jakými proměnami Art Box každý měsíc prochází a jaké nevšední nápady umělci mají. Vesměs se jedná o konceptuální umění, které pracuje se svým prostředím, popř. se snaží vtáhnout kolemjdoucího do „děje“ díla.

Nepamatuji si bohužel všechny instalace, které se v Art Boxu vystřídaly, ale ty, na něž si vzpomínám, byly následující:

1) v interiéru Art Boxu bylo pohozeno pár polštářů a v ústřední pozici stál košík s jablky,

2) po prostoru byly různě rozmístěné knížky – stály na zemi ve sloupcích či řadách, povalovaly se otevřené na koberečku, či spořádaně spočívaly na nainstalované poličce,

a 3) od stropu až na zem visely dlouhé archy papíru s vytištěnými vzory (květiny, mandaly, paisley) určenými k vymalovávání – návštěvník si mohl vypůjčit pastelky a kus omalovánek vybarvit.

Zatím poslední instalace mě však zaujala nejvíce (ačkoliv knížky i jablka vypadala také krásně).

Art Box byl zařízen jako něčí pokoj v uměleckém, trochu retro stylu a na nedalekém chodníku byl páskou užívanou při malování na ochranu linií či dveří vyveden nápis: „Stav se na čaj.“

Uvnitř Art Boxu celý den seděla nějaká žena a čekala na návštěvníky, kteří „se staví na čaj“. Kromě nápisu se na chodníku objevovala ještě malá stolička pokrytá látkovým ubrouskem, na níž stálo pár hrnečků.

Celkově to vypadalo dost rozkošně, a jakmile jsem to první den uviděla, řekla jsem si, že je to zajímavý nápad a že by bylo fajn se u paní zastavit. Nicméně se mi to nepodařilo, protože ráno jsem vždycky šla do práce tak akorát a nemohla jsem si dovolit se zastavit a po práci jsem třeba šla na sraz s někým nebo nakoupit a do Art Boxu jsem se nedostala.

Bylo možné sledovat, jak je tento projekt živým organizmem.

Zřejmě měla slečna po pár dnech málo návštěvníků, tak doplnila nápis o „… a na rozhovor či mlčení. Jsem fotografka a nekoušu“.

Avšak pouze jednou jsem viděla, že by měla v Art Boxu návštěvu a tím pádem jsem se musela zamýšlet nad tím, jaká byla myšlenka tohoto projektu – jestli se jednalo prostě o uměleckou iniciativu, či např. o drobný sociologický výzkum, ve kterém my korporátní kolemchodící krysy zatraceně propadneme, protože vyjde najevo, že všichni chvátali za businessem a nikdo si neudělal čas na umění.

Škoda, že jsem s paní fotografkou nepromluvila, patrně bych se to bývala dozvěděla… I fotky se mi podařilo uskutečnit až poslední den, kdy už trošku všechno sklízela…

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *