Místa

Białystok

Dalším z měst, jež jsem navštívila v rámci svého „poznej velká polská města“ projektu, byl Białystok, česky Bělostok.

Ve svém příspěvku budu používat polský název, protože se mi líbí víc a zároveň se mi zdá lingvisticky zajímavý. Skloňuje se totiž tak, že se obměňuje nejen koncovka, ale rovněž poslední slabika „přídavného“ jména schovaného v názvu města – biały znamená bílý, a při skloňování to vypadá následovně: 1. pád Białystok, 2. pád Białegostoku, 3. pád Białemustokowi, 4. pád Białystok, 6. pád Białymstoku, 7. pád Białymstokiem.

Stok sice polsky znamená sjezdovka, ale nenechme se mýlit, název nevznikl jako pojmenování bílé sjezdovky, nýbrž podle říčky Białe (Bílé), která tudy protéká.

Do Białegostoku jsem se vypravila minulý víkend. Nachází se v severovýchodní části Polska, celkem nedaleko od hranic s Běloruskem.

Kvůli svojí poloze má Białystok pestré dějiny, neboť často náležel různým zemím: 1807-1915 ruskému impériu, 1915-1919 okupován Němci, 1920-1939 Polsku, 1939-1941 Bělorusku, 1941-1945 okupován Němci, 1945-současnost Polsku.

Za druhé světové války byl hodně zničen, protože ho němečtí okupanti nechtěli jen tak opustit. Nicméně od jejího konce se začal rozvíjet a stal se hlavním městem Podlaskiego województwa (Podleské vojvodství).

Svůj rozmach však prožil i o něco dříve, v druhé polovině 19. století, kdy se zde dařilo zejména textilnímu průmyslu a Białystok tehdy získal přídomek Manchester Severu.

Já jsem tam jela hlavně proto, abych zjistila, jak město vypadá a jaká v něm vládne atmosféra.

Pohybovala jsem se zejména v okolí hlavního náměstí (Rynek Kościuszki) a paláce Branickich, jenž se nachází nedaleko a je obklopen rozsáhlým parkem, anglickou a francouzskou zahradou.

Na první pohled působí barokně, ale byl postaven po druhé světové válce podle původních nákresů a fotografií rovnou s cílem v něm zřídit sídlo lékařské univerzity.

Ta v něm sídlí až dodnes a tak, pokud zavítáte na prohlídku, neočekávejte taneční sály, reprezentační místnosti a soukromé ložnice. Je zde zbudováno muzeum lékařské fakulty a farmacie.

V zahradách u paláce se zrovna konal jakýsi food festival, na němž se sešlo mnoho Białystockých obyvatel, všichni ochutnávali a odpočívali v blahodárném stínu vzrostlých stromů.

Ano, bylo tropické počasí.

Za víkend jsem si tedy prošla náměstí, palácové zahrady i muzeum v paláci, přilehlé parky, několikrát ulici Lipowou, na níž mě zaujalo velké množství svatebních salónů (až sedm!!) i okolí významného pravoslavného kostela i baziliky.

Ochutnala jsem místní specialitu „kartacz“, kterou bych připodobnila k podlouhlému knedlíku plněnému uzeným masem.

A v neposlední řadě jsem se zašla podívat na jeden z nejznámějších nástěnných obrázků v celém Polsku. Dziewczynka z konewką (holčička s konývkou) se mi moc líbila a získala si mé srdce. (Spoiler, strom je živý!!)

Jsem ráda, že se ji v roce 2016 podařilo zachránit – až díky intervenci ministerstva kultury – jinak by už bývala padla za vlast developerskému projektu.

Białystok se mi líbil, ačkoliv je menší než dříve navštívená města. Atmosféru má však příjemnou, poklidnou.

Jediné, co mi zde chybělo, byla nějaká krásná útulná kavárna, v níž bych si mohla posedět (buď byly zavřené, protože se účastnily zmiňovaného food festivalu, nebo mě nezaujaly).

To vše ale vynahradila Dziewczynka z konewką, na níž budu ještě dlouho myslet.

Zdroje:

Wikipedie: Białystok

Wiki slovník: Białystok skloňování

Článek o Dziewczynce z konewką

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *