Místa

Češkavevaršavě na návštěvě v Berlíně

TENTO PŘÍSPĚVEK JE VĚNOVÁN MOJÍ SESTŘE: DĚKUJU ZA KRÁSNÝ POBYT!!!

V termínu 9.-11.6.2017 jsem navštívila svoji sestru v Berlíně. Už jsem tam jednou u ní byla, takže se nejednalo o moji velkou berlínskou premiéru. Jako dopravní prostředek mezi Varšavou a Berlínem jsem zvolila vlak, protože na sehnání levnějších letenek bylo už pozdě a autobusem to trvá kolem osmi hodin. Vlakem jsem tam byla za pět. Je sice pravda, že je dražší, ale myslím, že pokud člověk jede na víkendovou návštěvu, tak se mu vyplatí pár set korun připlatit.

První den jsme se sestrou hlavně povídaly a těšily se přítomností jedna druhé, ale také jsme si zvládly dojít na vynikající zmrzlinu ze zmrzlinárny Amorino, kterou znám ze svých erasmovských časů z Paříže a která je nyní prý k dostání už i v Praze.

Také jsme viděly synagogu, prošly se podél Sprévy a pokochaly se poklidnou atmosférou dvorů Heckmann-Höfe.

V sobotu jsme měly nabitý program, jelikož to byl můj jediný celý den v Berlíně.

Začaly jsme návštěvou Oberbaumbrücke, cihlového mostu klenoucího se mezi bývalým východním a západním Berlínem, po němž jezdí S-Bahn a z něhož je hezký výhled na řeku. Nedaleko od něj se nachází East Side Gallery, nejdelší zachovaný úsek berlínské zdi ozdobený obrázky či graffiti nejrůznějších umělců.

Následovala prohlídka několika stylových obchůdků s oblečením a oběd v pizzerii.

Později jsme se vydaly přes Alexander Platz, kolem Rotes Rathaus do nejstarší berlínské čtvrti Nikolaiviertel, která je velmi půvabná a poskytla nám příjemné posezení na lavičce ve stínu vzrostlého stromu.

Naše další kroky vedly na zastávku metra Klosterstraße s původní výzdobou z roku 1913 a k pozůstatkům kostela Klosterkirche – ten má zajímavou atmosféru, zachovaly se pouze některé obvodové stěny a představa, co všechno tam chybí, působí zvláštně.

Následně jsme se svezly tramvají do parku Am Friedrichshain, v němž se nám zejména líbila pohádková kašna se soškami pohádkových postav.

A aby toho nebylo málo, ještě jsme se rozhodly zvládnout návštěvu Tiergarten, kterou jsme procházely pěšky, zastavovaly se v jejích jednotlivých částech, např. růžové či anglické zahradě, a byly úplně unešené z volně zde žijících zajíčků/králíčků, kteří se pokojně pásli na trávě a jakmile se člověk začal sebeméně přibližovat, zmizeli ve křoví.

Potom ještě skrz Braniborskou bránu, na metro a domů.

Na neděli jsme si naplánovaly volnější program, protože už jsem kolem poledne musela odjíždět zpět – a sice návštěvu úžasné francouzské kavárny, kde jsme si vychutnaly skvostné zákusky!!

Poté již jsme se přesunuly na nádraží, vyčkaly příjezdu vlaku a já se nalodila, abych asi o šest hodin později vystoupila ve Varšavě.

Když bych měla porovnat Varšavu s Berlínem, tak bych řekla, že na mě působily vlastně celkem podobně: velká města, metropole. Zároveň je ovšem na Berlíně poznat „západnost“, přísun turistů a ekonomická síla obyvatelstva. Tím nechci říct, že by Varšava nebyla moderní – je, ale takovým jiným, nám asi známějším „východním“ způsobem. Člověk se zde cítí víc jako doma. Anebo že by to bylo tím, že tady vlastně momentálně je moje „doma“???

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *