Ceskavevarsave ve Vratislavi

Do Vratislavi jsem se chtěla podívat už dlouho a jedním z důvodů bylo srovnání s Plzní, která byla Evropským městem kultury 2015 a Vratislav roku 2016. Nějak mi zatím nebylo přáno, a tak jsem se do Vratislavi dostala poprvé až tento víkend, ačkoliv jsem měla koupené letenky už na leden (nakonec jsem ale onemocněla a cestu jsme zrušili, neboť bych z toho nic neměla).

Myslím, že to bylo ovšem na konec dobře, protože nyní bylo mnohem lepší počasí a člověk mohl trávit většinu času venku, prohlídkou města.

Podobně jako Krakov je Vratislav historickým městem s bohatými dějinami a spoustou příběhů. My jsme: zamířili samozřejmě do centra,

mnohokrát obešli krásné a výpravné náměstí,

pochodili po přilehlých uličkách,

došli na Ostrov tumský s významnými kostely, katedrálou a lákavou botanickou zahradou,

obdivovali zde velmi bohatě zastoupenou cihlovou zástavbu dodávající centru města nezaměnitelný ráz (trochu anglický),

kochali se nádhernou radnicí, která vypadá jako z pohádky

a hledali trpaslíky, kteří jsou rozeseti po městě a zpestřují prohlídku.

Celkem je jich prý již 303. Nejprve byly „obecní” a později si začaly firmy a instituce pořizovat své maličké maskoty. Největší skrumáž se nachází před koncertní halou – je zde instalace zobrazující celou filharmonii.

Je vidět, že Vratislav je na turisty připravená, ať již se jedná o zábavu tipu trpaslíci, či o možnost stravování. V blízkosti náměstí a přímo na něm se nachází velké množství nejrůznějších barů, bister, restaurací, kaváren nebo hospod.

My jsme snědli oběd v thajské restauraci Pad thai, druhý den k snídani burgery z podniku na Solnem rynku a k obědu pizzu. Vše jsme korunovali ještě teplým typickým vratislavským koblížkem. Mňam.

V sobotu večer/v noci se zde konal festival Muzejní noc, v jehož rámci jsme navštívili Galerii současného umění, což bylo velmi zajímavé a inspirující (díla handicapovaných lidí, konceptuální umění, videa, pseudorealita, hra světel, exponáty, které dotvářejí sami návštěvníci aj.).

Celkově ve mně Vratislav zanechala dojem příjemného historického města, sice s rušným turismem, ale zato s pohádkovým nádechem: radnice, trpaslíci a dvojdomek „Jaś i Małgosia” = Jeníček a Mařenka.

A jak obstála v porovnání s Plzní? Myslím, že jí byla více než důstojným následovníkem, pokud ji úplně nepředběhla… Ale asi tak různě veliká města (Plzeň – kolem 170 tisíc obyvatel vs. Vratislav – kolem 638 tisíc obyvatel) a rozpočty nesnesou porovnání – každé má to svoje!

PS: Nemohu se ubránit parodování klasika: „Ale nejlepší ze všeho jsou trpaslíci…”