Místa

Kampinos

V příspěvku o Varšavě jsem uváděla, že „unikátem Varšavy je umístění národního parku (Kampinoski Park Narodowy = Kampinoský národní park) v bezprostřední blízkosti města“ a nyní bych se k tomuto námětu ráda vrátila a trošku se na Kampinos zaměřila.

Jak již jsem zmínila, jedná se o národní park a to dokonce největší národní park v Polsku, jehož rozloha dosahuje 38 544,33 ha. Byl založen v roce 1959 a v roce 2000 byl zapsán do světového dědictví UNESCO.

Existují dva elementy, které by se daly nazvat jako typické pro KPN (Kampinoski Park Narodowy) – písek a z něj tvořené duny (komplex dun je považován za jedinečné seskupení středozemských dun dokonce v celoevropském měřítku) a bažiny.

Asi 70% parku tvoří lesy včetně Kampinoského pralesu (Puszcza Kampinoska). Nejrozšířenějším stromem je borovice, ale též se zde nalézá několik druhů dubů a bříz.

Kromě lesů se můžeme setkat s loukami, které se nacházejí zejména v blízkosti vodních toků, Visly, Narewu a Bzury.

Je samozřejmostí každého národního parku, že v něm rostou ohrožené, vzácné nebo dokonce endemitické rostliny. Ani KPN není vyjímkou, vyskytuje se zde např. koniklec luční (polsky sasanka łąkowa – původně jsem myslela, že se bude jednat o sasanku hajní, protože mi přišlo, že jsem tam v sobotu takovou podobnou kytičku viděla, ale je to koniklec a vypadá úplně jinak…).

Asi největším tahákem Kampinosu však jsou zvířata. Bylo sem vypuštěno několik druhů, které dříve hrozily vyhynutím: v roce 1951 los (současný symbol parku), v dubnu 1980 bobr a o 12 let později rys. Tyto druhy se zde usadily a nyní je možné jejich zástupce v lese dokonce zahlédnout – to říkám s velkou pýchou, protože jsme měli to štěstí a 28.1.2017 jsme viděli losa ve volné přírodě!! Sice zdálky a jen krátce, ale viděli. Úctyhodné!!

Kromě přírodních krás je KPN bohatý i dějinně, jelikož (vzhledem ke své poloze blízko u hlavního města) odjakživa sloužil jako přirozené útočiště v době nouze, dokonce jako sídlo odporu, odboje, opozice – při povstání v roce 1794 a 1863 a zejména pak v době druhé světové války, kdy zde operovalo kolem 2500 partyzánů. Bohužel se zde také konaly masové nacistické vraždy. Dnes můžeme po celém Kampinoském pralese nalézt rozeseté hřbitovy, památníky a mohyly uctívající památku padlých.

Abychom ovšem skončili optimističtěji, zmíním ještě množství turistických stezek, které prošpikovaly celý prales spolu s cyklostezkami a cestami pro výpravy na koních a jsou vyhledávaným cílem návštěvníků, neboť se sem dá z Varšavy dojet za cca 30 minut.

S Kampinosem je také spjat kulturní svět – a to zejména svět hudby, neboť v nedaleké vesničce Żelazowa Wola se roku 1810 narodil Fryderyk Chopin. V jeho rodném domku je nyní muzeum Dom Urodzenia Fryderyka Chopina, které jsem zatím nenavštívila.

Pro milovníky spíše technických památek doporučuji navštívit obec Sochaczew, v níž se nachází muzeum úzkokolejky, které v letní sezóně nabízí možnost výletu do pralesa roztomilým parním vláčkem.

Rozhodně se jedná o příjemné místo pro strávení sobotního dne, nadechnutí se čerstvého vzduchu a odpočinutí si od lidí (pokud jdete dostatečně daleko ;-).

Zdroje:

Kampinoski park narodowy

Wikipedia: Kampinoski park narodowy

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *