Místa

Muzeum Fryderyka Chopina

Dalším z řady muzeí, které jsem navštívila a o nichž chci pojednat, je muzeum Fryderyka Chopina ve Varšavě.

Jak známo, Chopin je nejslavnějším a ve světovém měřítku nejvýznamnějším polským hudebním skladatelem, který se narodil roku 1810 v Żelazowej Woli nedaleko Varšavy, jehož životní kroky vedly do mnoha evropských měst, zejména však do Paříže a který se za svůj krátký (pouze 39tiletý) život proslavil značným množstvím zkomponovaných polonéz, mazurek, nokturn či balad a etud.

Já, jakožto žačka ZUŠ, jsem se s Chopinem setkala poprvé ve třídě, kam jsem chodila před drahnou dobou na hodiny klavíru. Jeho ikonická fotografie visela jako jedna z mála ozdob strohého interiéru učebny přímo nad klavírem. Tou dobou jsem samozřejmě netušila, že mě jednoho dne vítr zavane do Varšavy, místa se Chopinem nerozlučně spjatého.

Kromě muzea v Chopinově rodném domě existuje ještě muzeum přímo ve Varšavě v Paláci Ostrogskich na ulici Okólnik 1.

Jedná se o noblesní světlou budovu, jež hostí moderní interaktivní muzeum.

Jestliže jsem si u Národního muzea stěžovala na jistou zastaralost a těžkopádnost ve výstavních síních včetně aktuálních expozic, mohu s klidným srdce prohlásit, že muzeum Fryderyka Chopina je moderní. Nachází se v něm obrovské množství audiovizuálních prvků, interaktivních zákoutí a her s obrazem i zvukem, že člověku až přechází zrak.

Muzeum je rozděleno do několika pater, z nichž každé se věnuje určité sféře Chopinova života – přízemí hudební tvorbě, pobytu ve Varšavě a seznámení s některými Chopinovými díly, první patro pak jeho vztahu se ženami a druhé patro nabízí přehled všech měst, která v Evropě Chopin během svých cest.

Nejedná se o klasické muzeum s bohatými sbírkami obrazů – ale o muzeum jednoho muže, proto jsou exponáty a expozice pestřejší. Já jsem však měla pocit, že převažují různé obrazovky, monitory, plátna, na něž se promítá, budky se sluchátky na poslech hudby, malé dotekové obrazovky s popisy a nascanovanými autentickými materiály typu dopisy, notové záznamy nebo fotografie.

„Opravdových předmětů“ zde bylo málo. Asi nejzajímavějším z nich bylo Chopinovo piano.

Mě osobně nejvíc zaujala sekce o ženách, s nimiž se Chopin stýkal a které zastávaly z určitého důvodu důležité místo v jeho životě – prostor zde byl věnován jeho milenkám, platonickým láskám, žákyním, obdivovatelkám ale také např. matce. Samostatnou vitrínu pak měla George Sand, s níž udržoval asi nejužší, ačkoliv nejchaotičtější, vztah.

Kromě cestovatelské sekce (zaměřující se na Chopinovu návštěvu Anglie, Skotska, Německa, Španělska, ale dokonce i Prahy) se ve třetím patře nalézá síň potažená černým plátnem popisující okolnosti jeho úmrtí a smrt jako takovou.

A jak hodnotím návštěvu Chopinova muzea?

Kladně, co se týče modernosti, ačkoliv se mi zdálo, že zde audiovizuálních prvků bylo až moc a „obyčejné“ objekty se mezi nimi ztrácely. Poněkud záporně, co se týče obsahu – zřejmě se předpokládá, že kdokoliv přijde do muzea, je znalcem přes Chopina a nepotřebuje, aby mu byla podána základní fakta typu – kdy se narodil, v jakých letech přebýval v Paříži apod.

Popisy se zabývají spíše dílčími útržky z jeho života, které bez celistvého kontextu působí roztříštěně a nesourodě. K čemu mi je na příklad informace o tom, že v paláci Krasińskich ve Varšavě koncertoval tehdy a tehdy, za přítomnosti toho a toho, když ani nevím, ve kterém století žil?

Toto může být samozřejmě vinou chybné přípravy, ale já jsem nevěděla, že se mám na návštěvu muzea připravovat – domnívala jsem se, že naopak muzeum vzdělá mě. To bohužel říci nemohu, protože jsem si z podrobných a zevrubných informací nezapamatovala skoro nic.

Pokud se tedy rozhodnete muzeum navštívit, doporučuji se nejprve doma seznámit s Chopinovým životopisem a pak teprve nechat autory expozic působit skrze své koncepce na vaše šedé buňky mozkové.

Zdroje:

Muzeum Fryderyka Chopina ve Varšavě

Wikipedia: Fryderyk Chopin

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *