Místa

Muzeum moderního umění – pobočka Nad Wisłą

V neděli 21.1.2018 jsem vyrazila do Muzea moderního umění – a sice do jeho pobočky Nad Wisłą, která se, jak název napovídá, nachází u řeky Visly, v blízkosti naší důvěrně známé Syrenki Warszawskie a Mostu Świętokrzyskiego.

Budova je velice prostá, má tvar kvádru a bílou barvu. Na bílém podkladě fasády jsou vyvedeny různé barevné umělecké ornamenty, ale bílá barva stále dominuje.

Adolf Krischanitz, rakouský architekt, navrhl pavilón jako dočasné sídlo Kunsthalle v Berlíně (2008-2010), odkud byla budova přestěhována do Varšavy jako dar vídeňského fondu Thyssen-Bornemisza Art Contemporary, který podporuje rozvoj novodobého umění.

Vevnitř se nachází předsálí s pokladnou, skříňkami na oblečení a zavazadla a obchůdek s uměleckými předměty a knihami. Po opuštění předsálí se vstupuje do hlavního výstavního prostoru, velké haly, do níž se dají naaranžovat i rozměrné exponáty pracující s prostorem.

Když jsem muzeum navštivila já, konala se zde zrovna výstava hledající spojující linky mezi op-artem a zálibou v pohybu mezi umělci střední Evropy a latinské Ameriky 50-70tých let 20. století. Dost úzké téma, ale evidentně taková spojnice existovala, neboť zde byly vystaveny exponáty autorů z Polska, Československa, ale i Chorvatska, Argentiny či Brazlie.

Na rozdíl od tehdy majoritního západního směru, který už nevěřil na pokrok a jeho hodnoty, se umělci ze zemí s komunistickým režimem snažili vidět v pohybu změnu a ve změně dobro.

Jedinou jistotou byl fakt, že se všechno mění. A pohyb mohl být materiální, kinetický, obrazný nebo světelný, proto se tak propojuje tento umělecký směr s op-artem.

Jednotlivé exponáty jsou velice různorodé – počínaje „typickými” obrazy, přes různé pohybující se instalace, přes hru se světlem, motorem, setrvačností a představivostí divákova oka, až po videa a sochy demonstrující pohyb.

Musím přiznat, že jsem od výstvy nic neočekávala a zřejmě právě proto se mi líbila. Mám ráda pestrost a zde byl každý exponát zcela jiný – některé naprosto šílené, jiné umírněné, ještě jiné tvořené s nepochopitelnou trpělivostí.

Ve dvacátém století se začaly rozrůzňovat umělecké směry a kde kdysi vládla silnou rukou jedna umělecká ideologie, nastoupil modernistický a později postmodernistický pluralismus. Stejně tak i tato výstava odráží onu neuvěřitelnou bohatost lidského ducha a jeho uměleckého vyjádření.

Každý si tu může najít něco svého. Mě zaujal tento obraz:

Těm, kteří mají rádi moderní umění, výstavu doporučuji. Není příliš rozsáhlá, vstupné je symbolické (1 zł) a na lednové/únorové mlhavé odpoledne je ideální.

Zdroje:

Muzeum moderního umění

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *