Místa

Pałac Kultury i Nauki

Mojí sestře se moc líbilo, jak jsem ve článku o Varšavě obecně (z 8.2.2017) napsala, že si můžeme vzít Pałac Kultury i Nauki (Palác Kultury a Vědy) domů, pokud se nám líbí.

Doufám, že ji potěším svým novým příspěvkem, který se bude Pałaci Kultury i Nauki (dále jako PKN – což na základce býval přívlastek neshodný, ale tady bude mít zkratka jiný význam) věnovat podrobněji.

Rozhodně se jedná o jednu z nejvýraznějších budov v centru Varšavy. Doposud je také nejvyšší výškovou stavbou (237 m včetně antény) v celém Polsku a trnem v oku mnoha Polákům.

Důvody již jsem zmiňovala (vybudována Sověty v 50tých letech 20. století a dokonce svého času nesl PKN název Pałac Kultury i Nauki im. Józefa Stalina). Faktem zůstává, že budova připomíná nadvládu Sovětů, nesamostatnost státu i celkovou bolavou historii rusko-polských vztahů, která je tímto způsobem až příliš nemilosrdně demonstrovaná přímo v centru města.

A že se jedná o centrum, na příklad potvrzuje skutečnost, že nejbližší zastávka metra se jmenuje Centrum, stejně tak jako nedaleko umístěné vlakové nádraží Warszawa Centralna. Ale možná, že se centrum stalo centrem také trochu díky PKN a jeho prostorové velkorysosti.

Plac Defilad, na němž se nachází a hrdě nese číslo popisné 1, je rozlehlým prostranstvím, které nabízí různé možnosti využití – od parkovišť, přes trhovce až k ledové ploše na bruslení v zimním období.

Nepopiratelné je také to, že PKN se díky své obrovitosti stal sídlem mnoha institucí, organizací i technicko-kulturně-sportovního zázemí. Můžeme jmenovat některé z těch, které jsou zde k nalezení: Polska Akademia Nauk, Centralna Komisja do Spraw Stopni i Tytułów, Muzeum Techniki, Muzeum Ewolucji PAN, Muzeum Domków dla Lalek, Pałac Młodzieży, Radiowo-Telewizyjne Centrum Nadawcze Warszawa (televizní a radiové vysílače četných televizních a radiových programů), kino Kinotéka, divadlo Teatr Studio či bazén. Samozřejmostí jsou také kavárny.

Výstavba PKN probíhala v letech 1952 – 1955. Na počátku měl PKN světlou, pískovcově zbarvenou fasádu z obkladů vytvořených speciálně pro PKN na Uralu. Obložení postupem času bohužel zšedlo. Detaily v areálu PKN jsou vyvedeny z vápence, pískovce, granitu a dokonce mramoru. Architektonicky se dá PKN klasifikovat jako směsice socialistického realizmu a polského historizmu. Největší sál (Sala Kongresowa) má kapacitu 3000 osob.

Ze zajímavostí jsem se dočetla, že prý na 43. patře PKN hnízdí již druhý pár sokolů stěhovavých (jsou zde od r. 1998) a na 15. patře se zase ubytovaly poštolky. Prvními obyvateli PKN byly kočky, kterých tam momentálně bydlí 11, a na střechu divadla Teatr Studio byly umístěny úly s „městskými včelami”.

Na 30. patře se nachází vyhlídková terasa, která je jediným vyhlídkovým bodem z PKN. Návštěvníci shlížejí na okolní zástavbu z výšky 114 metrů, do níž jsou dopravováni výtahy za cca 19 vteřin. Terasa vede kolem celé věže a nabízí výhled do všech světových stran. Je z ní krásně vidět na varšavské centrum i vzdálenější městské části (zaleží na kvalitě vašeho zraku, optice, kterou jste si přinesli a počasí!!). Po několika sebevražedných skocích byla terasa vybavena mřížemi.

Na Silvestra roku 2000 byly na věž umístěny hodiny, jež byly svého času nejvýše umístěnými hodinami na světě. Jejich rozměr je uctyhodný – každý ze čtyř ciferníků orientovaných do čtyř světových stran má v průměru 6,3 m a včetně ručiček váží 450 kg…

Takhle by se dalo pokračovat ještě dlouho. Já však svůj příspěvek již zakončím a pokud někdy uznám za vhodné, mohu se k tématu PKN vrátit.

Osobně jsem zatím navštívila vyhlídkovou terasu, jednu z kaváren, předsálí  Pałacu Młodzieży a opakovaně Kinotéku, která se stala mým oblíbeným varšavským multikinem – panuje v ní klid a architektura socialistického realizmu ji značně odlišuje od „moderních” multikin. Mohu vřele doporučit, jako celý PKN, jež stejně nelze na procházce varšavským centrem minout!!

Zdroje:

Pałac Kultury i Nauki: Wikipedia

Pałac Kultury i Nauki

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *