Místa

Polední tour po několika parcích se šlehačkovou třešničkou na dortu

Původně jsem dnes chtěla psát o něčem jiném, ale jelikož bylo včera opět nádherné počasí a sluníčko mě znovu vytáhlo ven, podělím se s Vámi o další příjemná místa, která jsem cestou potkala.

Mimochodem, polsky se jít na procházku řekne „iść na spacer“ a můj špacír včera vedl následovně: začala jsem se kochat zamrzlým jezírkem a blýskavým sněhem v Parku Szczęśliwickém, kde se dá (kromě huňatých chomáčků trav, které mi vždycky připomínaly zaječí ocásky) najít spousta sportovního vyžití – je zde koupaliště (momentálně zavřené – je zima!!), venkovní posilovna, ale také sjezdovka se dvěma vleky (momentálně plně vytížená, jelikož Varšava leží uprostřed rozsáhlé roviny a jak Krzysztof s oblibou říká, nejbližší hory jsou 200 km daleko). Je zde jedna sedačková lanovka a jedna poma. Musím se přiznat, že sjezdovku jsem zatím neotestovala, tak nemohu poskytnout hodnocení, nicméně z vrcholku hůrky je celkem dobrý výhled a dá se odsud obdivovat panorama varšavských mrakodrapů.

Vzhledem k tomu, že Varšava byla v průběhu druhé světové války z přibližně 85% zničena a srovnána se zemí, výstavba, která zde nyní stojí, je vesměs mladší a zároveň je město urbanisticky pojato značně velkoryse – zejména díky již zmiňované rovinatosti krajiny se město může nerušeně rozrůstat a v podstatě zde není problém s místem. To znamená, že je tu i relativní dostatek parků a prostorů se zelení. Např. mezi několika bloky domů vznikne malý parčík či besídka. A tak se dá při pohledu na mapu Varšavy odhalit spousta větších či menších zelených flíčků znázorňujících zeleň.

Jedním takovým flíčkem je i park Forty Korotyńskiego. Jedná se o pozůstatky obranného systému bunkrů, které zde byly budovány v 90.tých letech 19. století. Později bylo rozhodnuto o demolici bunkrů, k níž ovšem nikdy nedošlo. A právě z toho důvodu je park vlastně takovými „horkami a údolíčky“, v nichž se scházejí lidé se psy, maminky s kočárky či postarší lidé na nordic-walkingové procházce.

Poté jsem se ještě na chvíli zastavila v Parku Zasława Malickiego, kde jsem znovu obdivovala racky sedící na zábradlí jako na hřadě.

Odtud jsem došla do kavárny/bistra, kterou jsem si již dříve vyhlédla a chtěla ji navštívit. Kavárna se jmenuje Café kontakt a je umístěna v přízemí panelového domu naproti bazénu Centra Sportowo-Rehabilitacyjnego WUM (Warszawski Uniwersytet Medyczny = Varšavská lékařská univerzita).

Objednala jsem si polévku dne – žampiónový krém, čaj a později (za odměnu a jako sladkou tečku za procházkou) palačinku s jahodovou marmeládou a šlehačkou. Vše bylo moc dobré a prostředí kavárny se mi velice líbilo – jedná se o jeden z těch podniků, které se v poslední době vynořily a já jim ve svém idiolektu říkám „hipsterské“. Jejich společným jmenovatelem jsou následující rysy: nápaditý design mírně industriálního nebo loftového (popř. retro, romantického či minimalistického) ražení, asymetričnost, práce se vzory a přiznanými materiály, jistá „ošuntělost“, která dodává patinu a příběh, určitá nesourodost (např. různé typy židlí) a moderní menu (něco k jídlu – často polévka, salát, sendvič, quiche; kvalitní káva; fair-trade čaj; pár vysokojakostních dortíků a džus z čerstvého ovoce).

V Café kontakt jsem byla spokojená a ráda se tam vrátím. Šlehačka mi zaručeně vždycky zvedne náladu!!

Zdroje:

Wikipedie Varšava

Wikipedie Forty Korotyńskiego

Café kontakt

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *