Místa

Předzvěst jara na Mariensztatě

Když jsem se minulou sobotu kolem 8:30 ráno probudila, dobývaly se oknem do pokoje rozkošné sluneční paprsky a hladily mě po tváři, což změnilo veškeré moje předchozí plány a já jsem zatoužila vyrazit ven. Touto dobou je sluneční svit tak vzácný, že pokaždé, když se dostaví, je třeba si ho vychutnat plnými doušky.

Jelikož mi displej mobilu oznámil, že je venku 12°C, oděla jsem se do přechodového kabátu a vyšla ven – a skutečně, bylo už úplné jaro!!

Rozhodla jsem se, že pojedu k Visle, abych se podél ní prošla, protože to je místo, kde se můžete procházet do sytnosti. Nic extra zvláštního jsem cestou neviděla, řeka vypadala stejně jako vždy, ale ona vůně jara ve vzduchu udělala z obyčejné procházky procházku vzácnou a krásnou.

Je pravda, že mi počasí přichystalo těžký úkol – neustále jsem si svlékala a oblékala kabát, protože mi bylo buď moc horko, nebo moc zima, chvíli jsem šla pouze ve svetru, pak jsem si svetr sundala a testovala variantu tričko a kabát, tričko a kabát a šátek, na chvilku dokonce pouze tričko… A v takovém duchu se nesla celá procházka, ale mně nic nemohlo smýt úsměv z tváře, bylo to tak optimistické!!

Když jsem se nabažila Visly, zamířila jsem na Mariensztat, protože jsem tam chtěla načerpat inspiraci na článek na blog. Už jsem tam kdysi byla a tehdy mě místo neoslovilo, ale dnes tomu bylo jinak.

Objevila jsem zákoutí, která jsem naposledy minula. Dozvěděla se, že se jedná o architektonickou památku. A navíc budovy s oprýskanou omítkou dnes však potažené zlatem slunečního jasu vypadaly lépe.

Mariensztat je něco mezi ulicí, čtvrtí a sídlištěm v řekněme počátko-dvacáto-stoletním slova smyslu.

Jedná se o prostor kolem ulic Dobrej, Bednarskiej a Mariensztat. Historii místa lze začít vyprávět od 18. století, kdy se koryto Visly přesunulo mírně na východ a tam, kde dříve tekla, vzniklo prostranství s potenciálem, neboť se nacházelo velmi blízko Starého města.

Netrvalo dlouho a byla zřízena první jurisdikce pojmenovaná Mariensztat podle jedné z majitelek Marie Potocké.

V druhé polovině 19. století se zde usídlily největší tiskárny na území tehdejšího polského království. Právě tehdy se hlavní mariensztatské náměstí stalo centrem trhů této části Varšavy (Powiśłe = Povislí).

Výstavba i přetváření místa pokračovalo, nejprve se budovalo, pak přišlo Varšavské povstání, ničení a opětovné budování. Tvář, která byla místu vtisknuta v letech 1948-1949, si zachovalo dodnes a je tak architektonicky a urbanisticky zajímavou památkou, protože zde bylo vystavěno první poválečné sídliště.

Toto sídliště však vůbec nevypadá tak, jak si představujeme prototyp sídliště – žádné šesti až dvanáctipatrové paneláky o stovkách bytů, nikoliv. Sídliště Mariensztat se volně inspirovalo polskou maloměstskou výstavbou 18. století.

Ústředním bodem sídliště zbudovaného jako vedlejší produkt velkého projektu dopravní tepny Trasy W-Z (spojnice východu a západu Varšavy) se stalo obdélníkové náměstí ze tří stran lemované dvoupatrovými cihlovými domy s podkrovím a ze strany severní otevřené právě směrem k Trase W-Z.

Celkově tvoří sídliště 53 obytných domů, v nichž nejprve bydleli vedoucí a zasloužilí pracovníci Trasy W-Z. Dřívější stavby byly zcela odstraněny, čímž se otevřel pohled na Kostel Sv. Anny a Královský zámek (ten byl obnoven v plném rozsahu až v 80. letech 20. století).

Když opouštíte mariensztatské náměstí a míříte právě směrem nahoru ke Kostelu Sv. Anny, jdete kouzelnou uličkou (nesoucí samo jméno Mariensztat) podél cihlové kostelní zdi s lampami po levici a výhledem na Královský zámek po pravici.

V místě, kde Mariensztat ústí na Krakovské předměstí, se tyčí věž s vyhlídkovou terasou, z níž můžete nahlédnout na okolí z poněkud jiné perspektivy.

Když vám k tomu ještě svítí dokonalé jarní slunce, budete se jistě cítit nadšení. Stejně jako já a stejně jako Kazik (zpěvák, o němž jsem se zmiňovala v příspěvku z 26.10.2017), který zpívá o Mariensztatě v písničce Most.

Ta sice vyznívá trochu jinak – odehrává se za zvuku zvonů o tmavé strašidelné noci a evokuje spíš smutek než radost slunečného dne, ale fakt, že Marienszat atmosféru má, potvrzuje jednoznačně.

Zdroje:

Wikipedia: Mariensztat

Kazik Most: Text

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *