Osobní

Jak jsem se ocitla ve Varšavě

V druhé polovině března 2014 jsem byla pracovně vyslána na týdenní služební cestu do Bratislavy, kde jsem se 26.3.2014 poprvé osobně setkala s kolegou z práce, kterého jsem do té doby znala pouze přes telefon a který byl v Bratislavě na roční pracovní stáži. Byl to Polák. A byla to láska na první pohled…

Ti, kteří mě znají, mohou dosvědčit, že tato láska však měla velké porodní bolesti a byla vykoupena obrovským množstvím slz, trápení, nejistot a pocitů viny. V té době jsem totiž nebyla single, nýbrž v desetiletém vztahu se svým tehdejším přítelem. Asi si mnoho z vás dokáže představit, do jaké situace jsem se nechtěně dostala a jaké dilema jsem řešila. Nebudu zde zabíhat do podrobností a zkrátím to, začala se psát kronika mé společné etapy s Krzysztofem.

Nejprve jsme za sebou dojížděli na trase: Praha – Bratislava, posléze Praha – Český Těšín (tou dobou bydlel v Cieszyně) a nakonec Praha – Varšava (letecky).

Těm z vás, kteří mají zkušenost se vztahem na dálku, nemusím nic vysvětlovat a pro ty, kteří ji nemají, bych ráda zmínila jen to, že je to strašně vyčerpávající a náročné na psychiku. Zaplať pánbůh za novodobé technologie, díky nimž jsme mohli být alespoň v každodenním kontaktu, nicméně živo je živo a k tomu postupně (někdy svižněji, někdy s výlukami a kostrbatě) směřovaly i naše kroky.

A tak jsem dala v srpnu 2016 v práci výpověď a po uplynutí výpovědní lhůty se přestěhovala do Varšavy.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *