Záležitosti

O Varšavě

Do psaní postřehů z Varšavy jsem hupsnula rovnýma nohama, protože se mi vždycky líbilo, když knížka/film začíná uprostřed konkrétní situace a divákovi/čtenáři chvíli trvá, než se zorientuje, než se seznámí s postavami a s celkovým kontextem, který bude vyprávěný příběh rámovat. Později je ovšem možné, ne-li přímo žádoucí, se k některým základním faktům vrátit a divákovi/čtenáři je objasnit či upřesnit. Nemám například ráda, když se za celou knížku nedozvím, jak hrdinka vypadá, jaké má vlasy, oči, postavu – nevím proč, ale je pak pro mě mnohem těžší se do ní vcítit.

Dovolila bych si tedy nyní takový krátký návrat k městu Varšavě jako takovému (mimo jiné také proto, abych si zpestřila den, kdy sedím doma, jsem nachlazená, prolévám se horkým čajem, beru sirup na kašel, napařuji si hlavu, smrkám a jsem celkově dosti nevzhledná).

Jak všichni víme, Varšava je hlavním městem Polska, našeho severovýchodního souseda se smíšenou reputací (ach ty kuřecí salmonelo!!). Obývá ji kolem 2 miliónů lidí a rozkládá se na ploše 517,24 km2, do níž se započítává též rozloha řeky Visly, jež Varšavou protéká – v hranicích města se nalézá asi 28 km řeky. Momentálně je rozloha Varšavy zajímavým tématem, neboť existují návrhy na její zvětšení do takové míry, že by výměrou předčila Paříž či New York, což je značným námětem k smíchu i politickým debatám.

Unikátem Varšavy je umístění národního parku (Kampinoski Park Narodowy = Kampinoský národní park) v bezprostřední blízkosti města. Varšava je položena ve středovýchodní části Polska přibližně stejně daleko od Karpat jako od Baltského moře.

Hlavním městem se Varšava stala v 16. století, konkrétně v roce 1569, ale první písemná zmínka o místě jako takovém pochází už z roku 1313. Jelikož od r. 1569 uplynulo již více než 400 let, je samozřejmé, že za tu dobu byla historie Varšavy poměrně pestrá a bohatá. Pokusím se zde o výtah a zjednodušení na pár řádků:

16. – 18. století lze považovat za období rozmachu a budování, zejména v období baroka; později (1795-1918) Varšava neustále bojuje s něčí nadvládou/okupací (Prusko, Rusko, Německo), což ústí v povstání (1830 a 1863-1864), ale zároveň dochází k rozvoji železniční dopravy, vodní a kanalizační infrastruktury, plynového osvětlení, vytápění a architektury (mosty, Národní muzeum). Od 11.11.1918 je Varšava hlavním městem II. polské republiky (1918-1945).

Co bylo pro mě nové, protože jsem si to z hodin dějepisu nepamatovala, že v srpnu roku 1920 došlo k Bitvě u Varšavy, v níž polská vojska porazila Rudou armádu, která chtěla ovládnout Polsko a rozšířit komunismus po celé Evropě – tato událost se také nazývá Cud nad Wisłą neboli Zázrak na Visle a někdy bývá označována jako jedna z nejpřelomovějších bitev v historii světa. Přímo ve Varšavě ji připomíná na příklad ulice s názvem Bitwy Warszawskiej 1920r.

Nicméně bezesporu nejdůležitějším úsekem dějin byla pro Varšavu II. světová válka. Na toto téma bylo napsáno mnoho odborných prací, úvah i pojednání a mojí ambicí není zde podat přesný popis událostí – spíše bych chtěla zmínit to, že mi připadá, že rány z tohoto období jsou mezi lidmi stále patrné a že se všichni snaží, aby se nezapomnělo na hrdinství a jeho cenu, na malost a úklady a na hodnotu svobody.

Jak již jsem uváděla, Varšava byla za II. světové války téměř z 80% zničena (ať již kvůli obležení v r. 1939, likvidaci varšavského ghetta v r. 1943 či potlačení varšavského povstání v r. 1944 a následné úmyslné likvidaci města). Zahynulo přibližně 700 tisíc obyvatel Varšavy a z celkových 957 architektonických památek jich bylo 782 zničeno a 141 poškozeno.

Z toho vyplývá, že následné dějinné kapitoly se věnují zejména obnově města ať již po stránce architektonistické, urbanistické, kulturní či demografické. Za vypíchnutí stojí to, že historické centrum (Staré Město) Varšavy bylo obnoveno tak dokonale, že bylo r. 1980 zapsáno do UNESCO jako „wyjątkowy przykład całkowitej rekonstrukcji zespołu historycznego“ (výjimečný příklad celkové rekonstrukce historického uskupení). A pro mě je to jedno z nejhezčích míst ve Varšavě.

V Polsku, stejně tak jako v Česku, následuje socialistická kapitola, jejímž nejmarkantnějším varšavským architektonickým projevem je Pałac Kultury i Nauki (Palác Kultury a Vědy), na něž nikdy nemůžete mít ten správný názor (pokud se vám nelíbí – tak jako většině, vlastně haníte město a pokud se vám líbí, tak vám řeknou, ať si ho vezmete domů…).

Po skončení této kapitoly (1989) dochází k administrativním reformám v členění Varšavy, mohutné výstavbě, budování mrakodrapů, rozvoji dopravy (metro) a příchodu četných zahraničních investorů.

To jsou body, které společně s demografií, kulturou, hospodářstvím, dopravou, náboženstvím a přírodou přispěly k tomu, kde a jaká je Varšava právě dnes. Některé z dalších zajímavých námětů pojednám v rámci svého blogu zvlášť, aby měly dostatek místa a nezaniknuly v přehršli informací, kterými jsem vás dnes zahltila.

Chtěla jsem nastínit mozaiku faktorů, které město utvářely a které jsou podle mého názoru důležité. Jsem tu nicméně teprve tři měsíce a moje poznatky se budou stále vyvíjet a upravovat – prosím vás tedy tímto o shovívavost, pokud se v některých místech v budoucnosti odkloním od svých prvotních dojmů.

Zdroje:

Wikipedie Warszawa

Google Maps Warszawa

Wycieczki rowerowe po Warszawie

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *